Když Martin Beck

a Melander vešli do recepce, blondýna v ústředně za mramorovým pultem odložila pilník na nehty.
Kancelář Björna Forsberga byla v šestém patře v domě na Královské ulici poblíž Stureho náměstí. Podnik zabíral i čtvrté a páté patro.
Bylo teprve pět minut po deváté a oba věděli, že Forsberg přichází až kolem půl desáté.
"Ale jeho sekretářka tu bude hned," řekla dívka v ústředně."Posaďte se na okamžik."
O kus dál stál nízký stolek se skleněnou deskou a kolem něho bylo rozestavěno několik křesel. Od recepčního pultu tam nebylo vidět.
Odložili si kabáty a posadili se.
Z místnosti vedlo šest různých dveří, na kterých nebylo nic napsáno. Jedny byly pootevřeny.
Martin Beck vstal, skulinou do nich nakoukl a zmizel za nimi.
Melander vytáhl tabák a dýmku, nacpal si ji a zapálil. Martin Beck se vrátil a sedl si.
Seděli mlčky a čekali. Chvílemi se ozýval hlas telefonistky a bzukot ústředny, když zapojovala hovor. Jinak nebylo slyšet nic než slabý šum dopravního ruchu. Martin Beck listoval ve starém čísle časopisu Industria. Melander seděl opřen o lenoch židle s dýmkou v ústech a s přimhouřenýma očima.
V devět dvacet se otevřely dveře a vstoupila žena. Měla na sobě kožich a vysoké holínky a přes ruku jí visela velká kabela.
Kývla krátce na dívku v ústředně a chvatnými kroky šla k pootevřeným dveřím. Aniž zpomalila krok, vrhla na oba muže v křeslech lhostejný pohled. Pak za sebou přibouchla dveře.
Za dalších dvacet minut přišel Forsberg.
Byl oblečen stejně jako včera a pohyboval se rychle a energicky.
Právě odkládal kabát, když uviděl Martina Becka a Melandera.
Uprostřed pohybu se na zlomek vteřiny zastavil. Ihned se však vzpamatoval, pověsil kabát na ramínko a šel k nim.
Martin Beck a Melander vstali zároveň. Björn Forsberg tázavě pozvedl obočí. Pak pootevřel ústa, aby něco řekl, když mu Martin Beck podal ruku a představil se.
"Komisař Beck. Tohle je kriminální asistent Melander. Chtěli bychom s vámi mluvit."